1. Pozitivní mysl
Každý je občas plný negativních emocí a touží je někde ventilovat. Uvědomte si, že čím zahradu zaplníte, taková bude a tak bude působit na vás i ostatní. Všechno je energie. Pokud se budete zaměřovat na to negativní, co je ve vás, proměníte Zahradu v hnojiště. Nikdo netouží číst nenávistné výlevy. Když už se chcete podělit o nějakou negativní zkušenost, tak v souvislosti s ponaučením a pozitivním pohledem na věc.
2. Podporujte a povzbuzujte
Smyslem zahrady je hojit rány na duši ve společnosti chápavých přátel. To neznamená, že máte každému povinně mazat med kolem pusy. Buďtě upřímní, ale nezraňujte. Snažte se pochopit emoční stav druhých a vyjadřujte se jen tehdy, napadne-li vás povzbuzující rada. Nepřilévejte olej do ohně, vidíte-li, že se někdo utápí v žalu, tím, že začnete mluvit o svých vlastních bolestech. Pokud nedokážete reagovat něčím pozitivním, pak raději neříkejte nic.
3. Slova nenahrazují činy
Někdy máme tendenci více mluvit a méně konat. Tím, že budete fórum zahlcovat svými přáními, sny a hypotézami "co by bylo, kdyby" a jak se pořád nic neděje a že "On"/"Ona" nic nedělá...nic nezměníte. Vaše cesta, sjednocení a vibrační vzestup je ve vašich rukou. I kdybyste sepsali celé romány toho, co jste zažili a zažíváte, pokud nezměníte nic na vašem přístupu k realitě, nikam se neposunete. A o posun přeci jde především.
4. Vyjadřujte se krátce a stručně
Vyhnětě se zdlouhavému popisování a pokud možno piště čitelně a čtivě. Váš výtvor je vaší vizitkou. Pokud chcete, aby si vaše texty ostatní četli, a měli chuť odpovědět, dbejte na obsah stejně jako na formu.
5. Snažte se Zahradu obohatit
Zahrada není soutěž o to, kdo toho víc napíše. Vyjadřujte se jen tehdy, máte-li co říci a přinese-li to něco ostatním. Staré súfijské rčení praví: Nechť předtím, než něco vyslovíš, projdou tvoje slova třemi branami. U první se zeptej: Je to pravda? U druhé: Je to laskavé? U třetí: Je to potřeba říci?
6. Zahrada je nás všech
I když mě tvoření a údržba Zahrady stojí čas a energii, tvořím protože mohu a chci a mým jediným přáním je, abyste o ni pečovali jako o svoji vlastní, neboť je každého z vás. Zahrada žije vámi a pro vás. Je příležitostí, abyste ze v sobě uvolnili to nejlepší. Neděláte to kvůli mě, správkyni Zahrady, ale kvůli sobě samému.
7. Vaše cesta je to, oč tu běží
Ať už vás úvahy a fantazie zanesou kamkoliv, nedovolte, aby vám to přerostlo přes hlavu. Váš každodenní život, je vždy na prvním místě. Snaha pomáhat druhým je bohulibá, ale nejprve si zameťte u vlastního prahu. Za nikoho nemůžete ujít kus jeho cesty a nikdo nemůže jít tu vaši za vás. Přílišný soucit s druhými může být někdy jen maskovaný únik od sebe sama a navíc se stává, že zahlceni emocemi druhých, nedostává se nám energie a čisté mysli na svoje záležitosti. Pobyt v Zahradě by vás měl posilovat a nabíjet, pokud tomu tak není, je čas si odpočinout a věnovat se něčemu jinému.